Nabídka

Otevírací doba

Po - Pá 8:00 - 18:00
So 9:00 - 18:00

Vyhledávání

 
Pěstování kávy

Kávovníky potřebují nemrznoucí podnebí, dostatek deště a hodně slunce. Káva se pěstuje v Americe, Africe, Arábii, Indonésii. Pěstuje ve více než v  80 zemích  světa. Roste v nadmořské výšce od 0 do 2000m a to na rozdílných půdách a mikroklimatech.

Gurmánská káva ( je ta, která má výrazné vlastnosti, značně se liší chutí a kvalitou ), vyžaduje specifické   podmínky na pěstování. Většinou se pěstuje mezi obratníkem RAKA a KOZOROHA. Potřebuje nadmořskou výšku mezi 1200m-2000m. Roční srážky okolo 200cm.

Většinou potřebuje deštivou a suchou sezónu. Půda musí být značně úrodná a často vulkanická.   Časté mrholení pod mrakem je až nezbytné jako ochrana před sluncem. Průměrná teplota by měla být 15-22 stupňů, což je na tropický standard trochu studeno. To vše je potřeba k tomu, aby se zvětšila koncentrace aroma a chuti. Díky těmto náročným klimatickým podmínkám je potřeba k vypěstování kávy více času. A to taky znamená, že pěstitelské cykly jsou delší. Kávové zrno je celkově těžší a tvrdší. Jak už bylo řečeno, má taková káva o mnoho více aroma, než ta, která byla vypěstována v nižších nadmořských výškách. ( Nutno dodat, že o takové kávě se mluví jako o silné. Nemyslí se tím však síla kofeinu.  Z druhé strany se může zdát jemná v porovnání  s robustnou, nebo směsi s robustnou, která je výrazná svou drsnou chutí a  skoro bez žádného aroma.  Robusta má také dvojnásobně větší obsah kofeinu). To, že nadmořská výška je důležitá, dosvědčuje i fakt, že některé země rozdělují a třídí kávu podle toho, v jaké nadmořské výšce byla vypěstována.

SKLIZEŇ

Je potřeba také dodat, že káva vyžaduje speciální péči v době sklizně. Kávové bobule se sklízejí pouze  pokud jsou dokonale zralé ( ale ne přezrálé nebo nedozrále ). Protože však každá bobule dozrává jinak, nezbývá sběračům nic jiného, než je sbírat ručně a často se vracet pro ty bobule, které mají ještě  dozrát Samozřejmě zde stále mluvíme o gurmánské kávě. Při masové produkci je káva sbírána strojově a to tak, že ke stromu přijede stroj, který s ním zatřese. Ze stromu ovšem padá vše co se na něm neudrží.

ZPRACOVÁNÍ

Poté, co kávové plody byly sesbírány ze stromu, je třeba je dále zpracovat. Důležité je dodat, že kávové zrno-pecka je obalena do čtyř vrstev: vnější slupky, dřeně, pergamenu a stříbrné slupky. Zpracování spočívá v odstranění prvních tří vrstev. Ve světě se užívají dvě metody zpracování. Proces  za sucha a proces za vlhka. 3/5 kávové produkce je dnes zpracováno za sucha. Tento proces za sucha je celkem jednoduchý. Kávové bobule se rozloží na tzv. verandě ( volná plocha situovaná venku ). Tam je slunce vysuší a to v průměru za 3-4 týdny. Bobule se scvrknou a ztvrdnou. Pak se pomocí speciálního stroje odstraní vnější slupka, sušená dřeň a pergamen. Koupíme-li si v obchodě takto zpracovanou kávu a připravíme-li z ní nápoj, je takto připravená káva hutnější, má větší tělo, též specifickou chuť a to díky tomu, že po dlouhé týdny leží venku na verandách. Nasákne, neboli vstřebá aroma z půdy a okolí farmy, kde se pěstuje .
Proces za vlhka spočívá v tom, že se prvně mechanicky odstraní vnější slupka. Poté jsou bobule přepraveny do velkých nádrží, kde nastává fermentační proces, který je důkladně sledován, protože když nastane přefermentování jen několika zrn, je celá várka zkažena. Tento proces trvá 12-36 hodin (závisí na atmosférických podmínkách a povaze samotné kávy). Při fermentaci povolí měkká dřeň kávového zrna. Po tomto procesu jsou kávové bobule důkladně umyty, a tím tak zbaveny již uvolněné měkké dřeně. Nakonec je káva usušena na venkovních plošinách, kde se musí několikrát denně obracet, aby bylo zaručeno rovnoměrné prosušení. Po usušení je káva stále obalena v pergamenu a ve stříbrné slupce. Takto je uskladněna. K odstranění pergamenu dochází až před exportem, jelikož je to výborný způsob, jak uchovat zelenou barvu zelené kávy.

Takto upravená káva má čistější a jasnější chuť. Můžeme také říci, že má říz, stejně  tak jako hodnotíme chuť piva. Dále se o ní vyjadřujeme jako o čerstvé a bystré kávě.

Proces za sucha se většinou používá v Indonésii. Naopak proces za vlhka převládá v Latinské Americe .

TŘÍDĚNÍ

Poté nastává další zpracování, což je třídění podle velikosti a nedokonalosti zrn. Tato metoda se volí proto, aby se pražila kávová zrna,  která mají stejnou velikost a jsou stejně těžká, a tím pádem byla stejně upražena.  Větší zrna smíchaná  s malými zrny, anebo zrna s různou hmotností mají tendenci se pražit nerovnoměrně.

 

Nápojový lístek

Náhledy

Anketa

Líbí se Vám nové stránky?
 

Ostatní

 

 

 

 

http://www.mustangclassic.cz