Druhý obrázek Rynárecké brány s předbraním nám podává mnohem plastičtější představu o velikosti a členění předbraní. Seznamuje nás i s linií městského opevnění s baštami, parkánovou hradbou a vlastní plochou parkánu, jež byla počátkem 19. století užívána jako zahrada.
Nejstarší zprávu o ohrazení Pelhřimova nám podává listina pražského biskupa Tobiáše z Bechyně z počátku devadesátých let 13. století. Město, nově založené vedle vypálené starší trhové osady (Svatovítské), mělo být ohrazeno kolovou (kůlovou) hradbou a příkopem.
Další zprávu o městských valech podává městská kniha až v roce 1431. V průběhu času bylo městské opevnění zdokonalováno a zpevňováno, zejména v dobách ohrožení a válek. Za válek husitských byl Pelhřimov od roku 1421 ovládán táborským bratrstvem a je nepochybné, že městské opevnění v této bouřlivé době hrálo úlohu velmi důležitou. V 16. století jsou doloženy velké přestavby městských bran, zároveň byl zdokonalován celý fortifikační systém města. Značného posílení opevnění se dočkalo město na počátku války třicetileté, když v roce 1618 otevřelo své brány císařskému vojsku generála Dampierra - císařští doplnili opevnění novými valy. Století osmnácté, probíhající ve znamení válek o dědictví rakouské a války sedmileté, ponechávalo fortifikačním systémům měst ještě patřičnou důležitost, ale postupem času a v souvislosti s rozvojem válečného umění jejich význam upadal a nastalo období, kdy městské megistráty nechaly bořit důmyslné opevňovací systémy svých měst. V Čechách zmizelo proto velké množství bran, předbraní i prastarých barbakánů. Tento novodobý trend se nevyhnul ani Pelhřimovu, i když zde nenapáchal tolik škod jako v jiných městech. Právě Horní bráně na konci 19. století hrozilo zboření, ale naštěstí k tomu nakonec radní nedali souhlas; brána byla v roce 1899 opravena. Tehdy byla v báni na vrcholu brány nalezena listina s datem 26. září 1691, jež podává zprávu o velké opravě brány a další zajímavé informace.
Především byl na vnějším plášti hlavní brány mezi prvním a druhým poschodím vymalován erb města Pelhřimova tak, jak byl městu udělen majestátem císaře Leopolda I. ze dne 7. září 1675. Znak byl zřejmě namalován i na dřevěné desce, která byla v těchto místech zavěšena. Ve vikýřové věžičce na střeše brány byly v roce 1744 umístěny staré hodiny, jež sem byly přeneseny z věže děkanského kostela. Plechové siluety trkajících se kozlů byly na orloj umístěny později, pravděpodobně až v roce 1821.